Žužo (Ritualně čistý)

Žužo: "čistý", "čistotný" vztahuje se jak k hygieně tak k etice. Udržovat čistotu je na prvním místě záležitost ženy.

Žužo chaben ("čisté jídlo")

Význam tohoto slova je rituální. Koňské maso, psí, kočičí, jezevčí, syslí maso anebo maso ze zdechlých zvířat se napovažuje za čisté jídlo. Čisté-nečisté jídlo tvořilo hlavní přehradu mezi "čistými Romy" a degeši. [Mahrime] Tato přehrada je velice starodávná. Od pradávna rozdělovala - a dodnes rozděluje - jednu indickou džáti od druhé. V Indii se za čisté nepovažuje koňské maso, ale ani vepřové. Ty kasty, jejichž příslušníci nejedí koňské nebo vepřové maso, se považují za "vyšší". Člověk za takové kasty nikdy neokusí jídlo v domě, kde se například jí koňské maso nebo vepřové.

Nejsou-li stravovací rozdíly mezi kastami příliš velké, pak člověk z "lepší" kasty pojí v domě toho druhého kaččá kháná (syrovou stravu), které se při vaření nedotkal ruka hospodyně: banán, jablko (oloupe si slupku), mléko, atp. Pakká kháná (vařené jídlo) jíst nebude.

Bude-li ten "nižší" hoštěn u "vyššího" (u toho, co jí čisté jídlo), pak ten "čistý" vyhodí talíř, ze kterého jedl degeš.

Tak tomu byl (nebo snad dosud je?) i mezi Romy. "Čistý Rom" v životě nepřijme jídlo u degeše. Pokud někdo neví, do jaké rodiny se dostal, vezme si případně "suché jídlo" - koupené v obchodě. Pokud dá čistý Rom najíst degešovi, zahodí po něm talíř. Nikdy z takového talíře už on sám jíst nebude.

Snad každý, kdo přišel do romské rodiny, slyšel slova, jakými ho hospodyně zve ke stolu: "Jez, jez, neboj se, my jsme čistí Romové."

Žuže Roma ("čistí Romové")

Romové, kteří nejedí koňské, psí, kočičí a vůbec nečisté jídlo (žužo chaben). Navíc jsou to takové Romové, kteří vědí, co je čest a dovedou se stydět, dodržují mravy, kulturu, romipen.

Tím nechceme říci, že Romové, kteří jedí koňské maso, nejsou poctiví. Říká se: "Nikoho neurážej - protože nevidíš člověku do srdce." Je možné, že se mezi Romy, kterí jedí koňské maso, najdou poctiěvější lidé, než mezi "čistými Romy". A dále: dnešní svět se ubírá jinými cestami než dříve, a tak se na takovéto věci hledí jinýma očima.

Žuži romňi ("čistá", "čistá, čistotná žena")

1. čistotá žena udržuje čistotu při vaření: před tím, než začne vařit, si umyje ruce a uváže si šátek na hlavu, aby jí náhodnou nespadl vlas do jídla. Prohlédne hrnce, mísy, hrnečky a příbory, jsou-li čisté, opláchne je. Nádoby, ve kterých vaří, nikdy neužívá na jiné účely: řekněme k praní nebo k mytí nádobí. Ženu, která by se takového skutku dopustila, budou ostatní považovat za degešku a nikdy nepojí žádné jídlo v jejím domě. Při vaření žena nesmí žena smrkat. Dříve nesměly vařit ženy při menstruaci. Starodávní Romové udržovali dokonce tak přísný zvyk, že pokud například snacha byla trucovitá, vzteklá nebo ufňukaná, tchyně ji vyhnala z kuchyně, aby její hněv či smutek nezkazil jídlo. Čistotná ženy nikdy neohřívá zbytky jídla. Vyhazuje je, aby to každý viděl. Říká se, že zbytky jídla očichávají mulové. Čistotná žena udržuje čistotu v bytě. Ráno a pak ještě vícekrát za den zamete byt.

2. "čistá/neposkvrněná žena" znamená, že je poctivá. Říká se: "je neposkvrněná jiným/jiným mužem".

Image Verze pro tiskárnu