Bosorka (Čarodějka)

Výrazem bosorka se označují bytosti různého typu. Na prvním místě jsou to ženštiny z jiného světa, které přicházejí vyměňovat nepokřtěná novorzoněnata. Po křtu - nebo obdobném obřadu, který v jiných náboženstvích odpovídá křesťanskému křtu tím, že dítěti otevře cestu do světa/společenství lidí - ztrácí zlá síla nad dítětem moc. (Srovnej:[Boňa]). V některých oblastech vyměňuje novorozence jiná zlovolná bytost, např. jagalo manuš nebo luca.

Nato, že je dítě vyměněné (prečerancos), přijde rodina často až později podle toho, že je zlé, zaostalé nebo nějak postižené. Vyprávějí se příběhy o tom, jak se různým matkám podařilo prečerance s bosorkou opět vyměnit za jejich vlastní dítě. Vyměněné dítě zavede matka do lesa a tam je šlehá proutkem. Pláč prečerance má přivolat bosorku, a ta, aby ho uchránila před bitím, vrátí dítě ukradené a vlastní si odvede. Podobná víra i obdobné praktiky jsou známé v celé středoevropské kulturní oblasti.

Zlé čarodějnické síly se mohou projevit i v některé skutečné lidské ženské bytosti. Ta se buď jako bosorka narodí anebo jí jiná bosorka předá svou schopnost tím, že jí před smrtí uchopí za ruku. Poněkud jinak se projevují gádžovky(selky)-bosorky a jinak romské bosorky, které se mezi ungrika Romy i v něktrých komunitách servika Romů označují slovem "čohaňi". Gádžovské bosorky se obvykle proměňují v žáby a v noci chodí sát mléko kravám patřících jiným sedlákům. Pokud se takovou žábu podaří zabít, najdou ráno lidé mrtvou některou selku a tak poznají, že to byla bosorka.

Gádžovská bosorka také dovede proměnit člověka (muže) v koně a v noci pak na něm jezdí. Způsobí mu nemoc nebo je schopná ho uštvat i k smrti. Někdy se naopak sama promění v koně a pak je třeba ji zneškodnit tím, že se jí hodí svěcená ohlávka kolem šíje. Víru v bosorky tohoto typu sdílejí Romové se svými gádžovskými (slovenskými, rusínskými, ukrajinskými i maďarskými) sousedy a i příběhy o selkách-bosorkách, které se vyprávěly například při dračkách peří, kterých se zúčastnily i romské ženy, se přenášely do romských komunit.

Bosorka-čohaňi je většinou Romka. Dovede te pokerel (počarovat), te phandel paňi (svázat vodu, tj. obrátí sklenici naplněnou vodou dnem vzhůru a voda nevyteče), te nasvaľarel (přivolat nemoc) a dokonce i přivodit smrt. Na druhé straně je schopná i léčit a působit pozitivně. Podobné síly se mohou soustředit i v muži. Přesto jsou takové osoby obávané a spíše zatracované, protože si osobují právo vládnout silami, které nepřísluší lidem.

Bosorki/čohaňa (pl.) jako bytosti, v jejichž existenci se věří, vystupují v oblíbeném poloformalizovaném folklorním žánru vakeriben pal o bosorki/čohaňa ("vyprávění o čarodějnicích"). Na základě daných atributů - vlastností a jednání typických pro čarodějky - se rozvíjí "opravdu skutečný příběh" (kada pes čačes ačhiľa - to opravdu stalo), který vypravěč přisoudí buď sám sobě nebo někomu, o kom slyšel od "věrohodného svědka".

Bosorky jako bytosti nadpřirozené vystupují také v hrdinských příbězích (vitejzika paramisa). Většinou jsou zlé a škodí lidem. Romský hrdina (čhavo) si však může získat bosorku jako pomocnici, pokud je k ní zdvořilý a dovede ji vlídně pozdravit a oslovit. [Paramisi]

O Del mi del tut lačho ďives, mri kedvešno phuri daje.
"Bůh ti dej dobrý den, má drahá stará matičko."

Načež bosorka odpoví obvyklou formulí:

Mi del o Del the tuke, mro čho. Imar pal kadi phuv / pal e žeľeno čar na phirďalas, te mange na džanľalas kada lav te phenel.
"/Dej Bůh i tobě, můj chlapče. Už bys nechodil po téhle zemi / po zelené trávě, kdybys mě býval nedovedl takhle pozdravit." (dosl. říci tohle slovo/).

Synonyma pro pohádkovou bosorku, která se pro jiné typy čarodějnic neužívají, jsou striga, indžibaba.

Image Verze pro tiskárnu