Mangavipen

mangavipen m.: zásnuby, obřad, při nemž se uzavírá partnerský svazek.

Po mangavipen spolu mladí (terne) začínají žít jako manželé. (bijav). Svazek stvrzený rodinným obřadem mangavipen je závazný na celý život.

Partnery pro své děti vybírali v minulosti zásadně rodiče. Partnerský svazek spojoval nejen "mladé", ale celá jejich příbuzenstva. Dbalo se tedy na sociální a ekonomické výhody, který svazek mladých přinese nově vzniklé příbuzenské kolektivitě. V mnoha případech ovšem rodiče přihlédli k volbě mladých, pokud nebyla v rozporu se společenskými a kulturními normami komunity.

Oproti svatbě - bijav, která byla záležitostí prestižní, se mangavipen odehrávalo v kruhu rodinném. Chlapcovi rodiče i s "mladým" (terno) přijeli "te mangavel la čha" ("žádat o děvče") do domu dívčiných rodičů, přinesli alkohol a uzavření celoživotního svazku bylo stvrzenou rodinnou oslavou. Děvče si pak - obvykle druhého dne - odvedli k sobě, přesněji řečeno ke sasvi ("ke tchyni") a od té chvíle spolu mladí začali žít. [Bori]

Protože ve společenství slovenských i maďarských Romů byl "největším hříchem" (jekhbareder binos) partnerský svazek mezi blízkými příbuznými - např. mezi bratranci a sestřenicemi z prvního i z druhého kolene - vyžadovalo vyhlédnutí nevěsty často územní pohyb. A tak chodili skupiny chlapců "te mangavel/te dikhel čhajen" ("namlouvat si/vyhlížet si děvčata") po celém širokém okolí - "andro štarto, pandžto gav" - "až do čtvrté, páté vesnice". Vzdálenost od sídla vlastní komunity poskytovala větší záruku, že vyhlédnuté děvče nebude příbuzné. Chlapci pak dávali "typy" svým rodičům, kteří o vyvolené nevěstě rozhodli.

Informace o vhodných partnerech pro své děti získávali rodiče (otcové) při jakémkoli tradičním nadkomunitním setkání Romů: na poutích, při svatbách (bijav), pro foros - na zvláštním místě ve městě (locus communus), kde se scházeli Romové z okolních vesnic. Pro volbu vhodného partnera byl tedy důležitý územní pohyb. Když se za války začala aplikovat opatření, která "cikánům" územní pohyb zakazovala, byli tím Romové postiženi nejen ekonomicky, ale i sociokulturně. Z nezbytí pak přišel nejeden bratranec se svými rodiči te mangavel (namlouvat si) sestřenici - a romská komunita nad tímto jekhbareder binos (největším hříchem) musela zahmouřit oči. Tak majoritní společnost dohnala Romy k tomu, aby porušili svou eticko-společenskou normu, a majoritní společnost to byla, která je za to potom skandalizovala.

Image Verze pro tiskárnu