Ungrika Roma (Ungrika Roma / Maďarští Romové)

Název Ungrika pochází z výrazu Ungros ("Maďar"). Apelativum (exonymum) - výraz, kterým označujeme jiné - není jednoznačný. Vztahuje se k více skupinám Romů, žijících na Slovensku nebo v České republice.

  • Servika Romové tak nazývají všechny Romy, kteří hovoří "maďarským" - romským dialektem, anebo Romy, jejichž mateřským jazykem se stala maďarština.
  • Romové na jihozápadním Slovensku (v okolí Galnty) přijali apelativum Ungriko a říkají o sobě: my jsme Ungrika (maďarští) Romové. Zaprvé proto, že žijí mezi maďarskými gádži, za druhé, protože hovoří "maďarskou" romštinou. Romy, kteří sídlí dále na východ (Hnúšťa, Klenovec) mezi slovenskými gádži, nazývají Servi nebo slovenští Romové, třebaže i oni mluví "maďarskou" romštinou.
  • Romové z okolí Hnúště, Klenovce atd. označují názvem Uungrika jen ty Romy, kteří už nedovedou romsky, nýbrž maďarsky.

Maďarští Romové jsou podobně jako Servika Romové usedlí už nejméně tři století. Sídlili ve svých perech - osadách u vesnic a u měst. Dnes samozřejmě bydlí mnoho rodin mezi gádži.

Počet: Kdykoli jacíkoli "páni" sčítali Romy, nikdy nepříhlíželi k rozdílům mezi jednotlivými subetnickými skupinami. Brali v úvahu pouze to, kdo je usedlý a kdo kočuje. Soupis z roku 1893 zjistil, že na Slovensku žilo 36 231 "cikánů", z čehož 35 623 bylo usedlých. Velká většina z nich patřila ke skupině Romů servika. Vyhledat ve starých listinách, kolik bylo Romů maďarských, je zatím nesplněným úkolem historiků.

Nejvíce maďarských Romů se živilo hudbou. Hudba byla jejich tradiční profesí, hudbou se proslavili po celém světě. Dříve hráli maďarským šlechticům, kteří měli na Slovensku své panství - protože až do roku 1918 spadalo Slovensko pod Uhersko (Maďarsko, Servika Roma). Další profesí maďarských Romů bylo kovářství . Podobně jako mezi servika Romy se některé rodiny živily košíkářstvím, výrobou košťat.

Protože je na jižním Slovensku úrodná půda, kde sedláci pěstují melouny, dýně, papriky, rajčata, začaly některé romské rodiny obchodovat se zeleninou: od prostů (sedláků) skupovali po vesnicích zeleninu a rozváželi ji prodávat po městech. Mnoho z tohoto obchodu zbohatlo. Samozřejmě, že i mezi maďarskými Romy - podobně jako mezi ostatními Romy i Neromy - byly chudé osady, chudé rodiny, bohaté osady a bohaté rodiny. Ale chudí a bohatí se vyskytují ve všech národech. Lze však říci, že životní standard maďarských Romů je v průměru vyšší než Romů ostatních.

V roce 1939 se jižního Slovenska zmocnilo Maďarsko. Maďarsko bylo spojencem nacistického Německa. Na Romy se vztahovaly válečné zákony. Romští muži byli odváděni do armády podobně jako ostatní a posíláni na Ruskou frontu proti Rusům. Až do září 1944 nechával státník Horthy Romy na pokoji. Když se na konci války zmocnil vlády fašista Szálasi a jeho strana "šípových křížů", začali posílat Romy do koncentračních táborů. Z okupovaného Slovenska sebrali nejprve Romy z okolí Košic. (Zde ovšem žili servika Romové, nikoli maďarští). Mnoho z nich zemřelo v Dachau. Pak se chystal zátah na Romy z jiných okresů. Naštěstí skončila válka dříve, než mohli fašisti dokončit své zvěrstvo.

Po válce se i maďarským Romům otevřely Čechy. Tradiční ekonomické vazby mezi Romy a sedláky narušila válka a po té komunizmus. Tradičními profesemi se Romové neuživili. Proto odjelo i mnoho maďarských Romů za prací a za bydlením do Čech podobně jako Romové slovenští a Olaši.

Mezi Ungrika Romy jsou významné osobnosti:

Hudebníci: Snad nejslavnější byla houslistka a primáška Cinka Panna od Rožňavy. Dále Ján Balog (1802-1876), Pavol Rácz (1815-1885) a celý jeho rod. Profesionálně provozovaly hudbu i jejich ženy. I dnes se Ungrika Romové mohou pochlubit významými hudebníky. Uveďme alespoň dvě jména: Rinaldo Oláh a Ján Berki-Mrenica.

Spisovatelé: Dezder Banga (1938), Hilda Pášová (1941).

Výtvarníci: Dezider Fertö (1921), Julius Lakatoš (1938), Ján Berky 1951), Ján Oláh-Širo (1959), Dušan Oláh (1960).

Politici: MUDr Ján Cibula (1932).

Image Verze pro tiskárnu