Gav / Vatra (Vesnice)

Gav (skrt.: gráma, hindí: gáu, marvárí: gáv): vesnice.

Sídlo, kde žijí lidé, kteří se ponejvíce živí zemědělstvím. Dříve bydleli ve vsích gádžové (Prosti), a Romové měli své vlastní osady - Vatry (Kolonie, Tábory, Domky, "Díry", Pere) u vesnice anebo zcela mimo vesnici. Přímo ve vsi (maškar o gav) mezi gádži, bydlelo jen málo Romů. Dodnes jsou na Slovensku romské osady, na druhé straně jsou vesnice, kde žijí Rom-gádžo, Rom-gádžo- tedy pohromadě.

"Phirel pal o gava phirel" ("chodit po vesnicích") je výraz s významným kulturním obsahem. Znamená: chodit za výdělkem. Dříve chodily romské ženy po vesnicích prodávat kovářské výrobky svých mužů (řetězy, hřebíky, podkovy, atd.), skupovat hadry (staré šaty), které pak prodávaly po městech. Některé nakupovaly ve městě pramata (drobné zboží - hrnečky, jehly, nitě, talíře) a nabízely je hospodyním. Výrobky a zboží nosily v Zajdách.Zajda mohla vážit i dvacet až třicet kilo. Selky je odměňovaly ponejvíce potravinami: brambory, tvaroh, málso, někdy vejce nebo slanina. Penezi se platilo obvykle jen za zboží koupené ve městě. Některé Romky chodily prosit, zda by jim selka nedala nějakou domácí práci (zametat dvůr, nalámat dříví, umýt podlahu, atd.) anebo vymazat pec, kde se pekl chléb. Nebyla-li práce, romské ženy žebraly.

Z vesnice se Romky vracely teprve tehdy, když bylo co donést domů. Někdy před polednem, někdy v poledne, někdy až po poledni. A tehdy se vařilo první denní jídlo. Dříve většina Romů ráno nesnídala.

"O laviben pal o gava phirel pes rodel andro but phurikane Čorikane Giľa". Výraz "pal o gava phirel" se opakuje v mnoha starodávných "Čorikane písničkách".

Odi mri čori daj
pal o gava phirel
pal o gava phirel
kotor maro mangel
Ta moje ubohá maminka
chodí po vesnicích
chodí po vesnicích
A prosí o kousek chleba.

Pal o gava chodili mládenci hledat a namlouvat si nevěsty. Vždy chodilo víc pohromadě. Chodili do třetí, čtvrté vesnice, aby našli dívku, která nebyla jejich příbuzná, protože mezi usedlými Romy bylo velkým hříchem oženit se se "sestrou" - sestřenicí.

Vatra (syn. koloňija, taboris, romane khera - romské: domky, romane: chara - romské: jámy, ung.r.: pero) - "cikánská osada".

Servika a Ungrika Romové bydleli dříve ve vlastních domcích u vesnice anebo vůbec mimo vesnici (srov. Gav).Gádžo většinou do "cikánské osady" nevkročil. Přišli sem četníci, když mezi Romy přihodila nějaká skutečně závažná věc. Do osady přišel i osvícený farář nebo učitel. Za významnými hudebníky přišel terno, mládenec, který se chtěl ženit, aby si je objednal hrát na svatbě. Pokud si šel sedlák nebo selka zjednat Romy na práci (na poli), anebo pokud pošťák nesl dopis, zůstávali stát na kraji osady a zavolali na ty, které potřebovali.

Tento starý způsob nám připomíná charakteristický indický zvyk. I tam (na vesnicích ještě dnes) bydlí každá džáti (kasta) ve vlastní basti - a ti, co se považují za "vyšší", nevkročí do bastí těch "nižších".

Na druhé straně je třeba říci, že přes neviditelnou hranici mezi vesnicí a "cikánskou osadou" vycházeli na mnoha a mnoha místech Romové s gádži po dobrém - protože sedláci potřebovali "cikánskou práci" a Romové potřebovali jídlo za práci. Ve staré stavovské společnosti nebyly hranice jenom mezi Romy a gádži, ale i mezi ostatními sociálními skupinami: mezi statkáři a chudými gádži, mezi pány a sedláky, atd.

Image Verze pro tiskárnu
, 2002
Osada slovenských Romů
Osada slovenských Romů