Bari Phen (Nejstarší sestra)

Narození dcery

Přestože byl ve většině rodin preferován prvorozený chlapec, prvorozená dcerka byla také vítána, a to zvláště matkami. V její osobě přibyla do rodiny chůva a pomocnice.

Kaj man te avel peršo čhaj, bo avla man aver (čhavoro), ta kodi peršo kole ciknes imar kolisinla.
"Kéž se mi narodí první děvče, poněvadž budu mít i další (dítě), a ta první bude to malé kolébat."

K narození další dcery zaujímali Romové vesměs smířlivý postoj:

Ta so, imar uľiľa e čhaj, diňa o Deloro, jekha diňam te chal, ta daha the dujtona.
"No co, dal Bůh, že se narodilo děvče, jednu jsme nakrmili, dáme jíst i té druhé."

Pokud v řadě sourozenců následovaly další sestry, mohl se stát terčem posměchu muž, ale častěji se kladla vina matce.

Odi romňi mušinel te hel došaľi, že aňi jekhe muršes na anďa.
"Ta žena musí být něčím vina, že neporodila ani jednoho chlapce."

Jen zcela výjiměčně se však stalo, že by muž opustil ženu proto, že mu neporodila syna. Rodiče na možný příchod vytouženého mužského potomka nerezignovali.

Ta murš ajci kerlas čhaven, kim len na esas muršuro.
"Mužský dotud dělal děti, dokud neměli chlapečka."

Funkce v rodině

Sociální situace na slovenském venkově byla v meziválečném období velmi svízelná, "bohatších" Romů bylo málo. Patřily mezi ně rodiny zavedených hudebníků, kovářů nebo handlířů s prasaty. Ostatním mužům, průměrným hudebníkům, výrobcům nepálených cihel, košíkářům atd. se naskýtal pouze občasný výdělek. Každodenní živobytí pro rodinu obstarávaly ženy, a to i matky malých dětí, tím, že chodily po vesnicích ("phirenas pal o gava") a posluhovaly sedlákům. Byly odměňovány potravinami, které rodina zkonzumovala za den.

Pokud nebyla prvorozená dcera ještě schopna samostatně pomáhat rodině a v příbuzenstvu nebyl nikdo, kdo by dohlédl na děti, byla matka nucena brát je na obchůzky za obživou s sebou.

Kajso dujeberšengro čhavoro, no ta iľa e daj peha pro dumo. Kala chudenas rokľendar, kala ciknore. E daj paš lende a sako božno ďives phirelas.
"Takového dvouletého caparta si vzala matka na záda, ostatní se chytili sukní. Matka s nimi takto každý boží den chodila."

Pro ženu-matku se stalo téměř životní nutností přenést záhy díl povinností spojených s péčí o domácnost a o malé děti na svou nejstarší dceru. Nejčastěji v 8 – 9 letech.

E daj lake čhivlas le čhavoren andre angaľi, joj musinlas te khosel len. Imar šaj pre late mukelas o kher.
"Matka jí vrazila děcka do náruče, musela je utírat, hlídat. A už na ní mohla nechat starost o domácnost."

Pracovní náplň, povinnosti nejstarší dcery-sestry

K pracovní náplni nejstarší sestry patřil úklid, praní a vaření, ale především dohled nad mladšími sourozenci. [bori]

úklid, praní, vaření

Matka před odchodem z domova pověřila děti jednotlivými úkoly, vždy se zřetelem k jejich věku a fyzickým možnostem.

Už u nižších věkových kategorií se začínalo rozlišovat mezi mužskou a ženskou prací. Téměř všechny domácí činnosti spadaly do okruhu ženských povinností. Výjimkou bylo obstarávání a štípání dřeva na topení. Chlapci dovedně používali sekery už od deseti, jedenácti let. Ostatní úkony zaopatřovala převážně nejstarší sestra.

Prekal o ďives khere chulanjinlas najphureder phen. Ča oj sas igen cikňi, ta mušinďa lake o dad te kerel kajso kaštuno stolkocis, kaj te dochudel pre šparheta, kaj te dikhel andre piri.
"Přes den doma hospodařila nejstarší sestra, jenomže tehdy byla ještě velmi malá, takže jí musel otec udělat takovou dřevěnou stoličku, aby dosáhla na sporák a viděla do hrnce."

Snídat v romských rodinách nebylo zvykem. Matka musela nejdříve po vesnicích sehnat denní potravu buď výměnou za mužovy kovářské výrobky nebo posluhou v selských dvorech. Z obchůzek se obvykle vracívala až k polednímu. Zvyk nesnídat přetrvává v romských rodinách poměrně dlouho, třebaže se situace již změnila. Zakořeněný jídelní řád často narážel na odlišný stravovací režim ve školách a školních družinách. Skutečnost, že děti přicházely do školy, aniž by snídaly, byla učiteli vykládána jako zanedbání rodičovské péče.

Nejstarší sestra měla na starosti také přípravu jídla pro rodinu. V některých případech odmítal otec tyto pokrmy jíst, neboť nedůvěřoval dceřině kuchařskému umění.

nejstarší sestra a výchova mladší sourozenců

Věk mladších sourozenců odkázaných na bezprostřední péči své sestry se pohyboval okolo dvou tří let, od doby, kdy je matka přestala kojit. [Výchova dětí] Pokud byl mezi sourozenci větší věkový rozdíl a sestra měla už sama vlastní dítě, mohla matku zastoupit i v této roli.

Nejstarší sestra se těšila přirozené autoritě svých mladších sourozenců.

So e jekhphureder čhaj phenlas, mušinlas te avel čačipen. Pal lakero mušinelas te jel. Sako la mušinlas te šunel, ole terneder phrala pheňa. Sako mušinelas te del pre lakero čačipen.
"Co nejstarší sestra řekla, to platilo. Muselo být po jejím. Každý ji musel poslouchat, ti mladší sourozenci, bratři i sestry, každý ji musel dát za pravdu."

Směla je i tělesně trestat, když to situace vyžadovala.

Pekelas, te kampelas le čhavoren. Kana esas terneder, ta šaj, aľe phureder na, ta kaj! Aľe te sas čhavoro, ta les šaj pekelas. Te imar sas ternechar, ta na tromaďiľahas.
"Když bylo potřeba, tak děti pleskla. Když byly mladší, tak mohla, ale starší už ne. Dokud byl malý chlapeček, mohla ho uhodit, ale na staršího si už nedovolila."

Jinde vychovávala především své sestry. Zatímco nad mladšími bratry měla pouze dozor, mladší sestry mohla i výchovně usměrňovat.

Peršo čhajori ľikerlas savore čhajoren. The marlas len, the košelas len, the khoselas len. O muršora na, o muršora denaškernas avri.
"Nejstarší sestra vychovávala všechny mladší sestřičky. Trestala je, domlouvala jim, utírala je. Kluci ne, kluci pobíhali venku."

Na druhé straně se mladší sourozenců mohla účinně zastat, aby byli ušetřeni rodičovského trestu.

nejstarší sestra a nejstarší bratr

Sestra musela bratrovu osobu respektovat, byť byl mladší než ona.

E phen šunel le phrales, choc hiňi phureder sar o phral. Mušinel les te šunel, duj trin berš phureder. Aľe sar imar hin phureder šov efta berš, ta imar les na šunel, aľe aňi ov la na šunel.
"Sestra bratra poslouchá, přestože je straší než on. Musí ho poslouchat, i když je o dva tři roky starší než on. Ale když už je starší o šest sedm let, tak ho neposlouchá, ale ani on neposlouchá ji."

Ke zvláštním povinnostem nejstarší sestry patřila starost o oblečení dospívajícího nejstaršího bratra, zejména když se začínal živit jako hudebník¨nebo se zúčastňoval společenského života.

Te sas andro kher terno čhavo, so phirlas pre zabava, ta oj bigľinas leske o gada, e cholov. A tiž sas lake ladž, te phirlas koda ternechar melalo. Savi tut phen ehin?
"Když byl v domě mladý chlapec, který chodil na zábavy, tak mu žehlila košile, kalhoty. Byla by pro ni ostuda, kdyby bratr chodil špinavý. (Hned by se ptali: "Co to máš za sestru?")"

Pokud byl nejstarší brat výdělečně činný, kupoval své sestře na oplátku parádu a usiloval o to, aby sestra dobře reprezentovala rodinu.

Bratr z pravidla nejstarší sestru všude doprovázel a dohlížel, aby její počínání ani v nejmenším nevybočilo z ustálených představ o bezúhonném chování.

Dešuštar beršengeri čhajori imar našťi phirlas korkori. Imar furt vareko mušinelas laha te phirel: abo phral, abo andal e fameľija vareko.
"Čtrnáctileté děvče už nemohlo chodit samotné. Vždycky ji někdo musel doprovázet: buďto bratr nebo někdo z příbuzenstva."

Tuto dohlížitelskou aktivitu rozšířil nejstarší bratr postupně i na své další dospívající sestry a do jejich hlídání zapojil i ostatní bratry. Pokud je dospívající dívka viděna někde sama, okamžitě se o ní rozšíří řeči, že je děvka (lubňi) a hanba padá na celou rodinu. Ještě dnes mezi některými paťivale Roma (počestnými, slušnými Romy) zabraňuje tento přísný zákaz mnoha romským děvčatům navštěvovat nepovinné vzdělávací kroužky a kursy, protože je nemá kdo doprovázet. Může se také stát, když se dívka vzepře tomuto tlaku a chce následovat neromské dívky v jejich samostatnosti a "modernosti", zavede ji nezvyk se v této "modernosti" sama pohybovat k napodobování toho nejhoršího.

Z případně nekorektního chování nejstarší sestry mohl vyvodit důsledky pouze nejstarší bratr. Toto řešení leckdy přetrvávalo až do dospělosti.

Has man čhavoro pro vasta, has leske trin čhon, the mek man o phral marlas.
"Měla jsem dítě v náručí, tak tříměsíční, a ještě mě bratr bil."

Výchova dcery

Primárními znalostmi ji vybavila matka, dcera je pak v rámci zástupné role uplatňovala.

Ta sako jekh dajori musaj te sikhavel te tavel, te pratinel le čhajen. O phureder čhaj sikhavel terne pheňen.
"Každá maminka musí své dcery naučit vařit a uklízet. Starší dcery pak učí své mladší sestry."

Matka nejstarší dceru zaučuje nejen pro pomoc v rodině, ale připravuje ji zároveň i na vlastní poslání manželky, matky a snachy, která by svou výchovou neměla zahanbit rodiče. [Schande] Šikovná a samostatná dcera byla matčinou chloubou i vizitkou jejich pedagogických, a zejména hospodyňských schopností.

Dičha, man hin čhaj, savoro kerel. O dad barikano andro murša, e daj barikaňi andre čhaj.
"Podívej, jakou mám dceru! Všechno umí! Otec je pyšný na syny, matka na dceru."

Pokud by dcera neuspěla v rodině svého budoucího manžela, byla by její matka pre ladž (pro ostudu) a obava před ostudou fungovala jako mocný korektor sociálního chování. Výsledky výchovy prověřovala nastávající tchýně.

E sasuj la mušinel te skušinel avri, či džanel te tavel, či na, savi la hin daj, či kerel kavka sar amen, či na.
"Tchýně ji musela vyzkoušet, zda umí vařit, nebo ne, jakou má matku, jestli to dělá tak, jako my, nebo ne."
Te e čhajori na džanel buťi te kerel, nane lačhi.
"Když děvče neumí pracovat, není dobré!"

Vzdělání

Nejstarší sestra nebyla obvykle posílána do školy, aby stačila plnit celý rozsáhlý rejstřík svých povinností.

Nejstarší sestra v dospělosti

Když se nejstarší sestra vyvdala pryč z domova, zaujala její zodpovědnou pozici sestra v pořadí následující, nebo si přivedl některý z bratrů ženu, která svou činností zaplnila vzniklou mezeru po vypadlém článku v rodinném řetězci. Pokud se dceři nevydařilo manželství, i nadále jí byla původní rodina ochotna nabídnout jí svou pomoc.

Právě tak, jako si nejstarší bratr v tradiční rodině podržel po celý život právo rozhodovat a zasahovat do vnitřních záležitostí sourozenců, jejich partnerů , dětí i vlastních rodičů, tak si i nejstarší sestra uchovala své výsostné postavení. Cítí se spoluzodpovědná za osudy sourozenců, avšak v duši je determinována více mateřskými povinnostmi než sesterskou vazbou. Pomáhá, je-li třeba, svým dospělým sestrám a bratřím. Častokrát je právě ona ochotna (stejně jako nejstarší bratr) přistěhovat se k stárnoucím rodičům či k ovdovělé matce a obnovit službu intenzivní a bezprostřední pomoci.

Sourozenci své nejstarší sestře do vysokého věku prokazují úctu.

Jekhphureder phen amenge sas sar aver daj.
"Nejstarší sestra pro nás byla jako druhá matka."

Literatura

Žigová, Anna (1996) Nejstarší sestra a její postavení v tradiční romské rodině (Die älteste Schwester und ihre Position in der traditionellen Roma-Familie). In: Romano džaniben 96/1-2.
Image Verze pro tiskárnu
Image Burgendland-Roma (Rakousko)
Gomilica (Slovinsko), 2002
Gomilica (Slovinsko), 2002