Romové - subetnické skupiny

Rejstřík názvů

Přikládáme ukázku, jak by mohl vypadat rejstřík názvů, jakými se označují anebo jsou označováni příslušníci různých skupin Romů: subetnických nacií), profesních, lokálních, atd. Názvy jsou vybrány zcela nahodile, rejstřík je abstolutně neúplný, informace u jednotlivých skupin jsou nepřiměřené svým rozsahem.

  • ajdžides (profes.: ay tur. - medvěd) mevědáři (v záp. Turecku). Homoprofes. skupiny: mečkara, medvedara, ričkara, urasari.
  • ambreľara (profes.: ambrela angl.-vých.slov.-r deštník) (pocestní/podomní) opraváři deštníků. Název označuje jednotlivé rodiny, rody nebo pouze jednotlivce ze subetnické skupiny slovenských Romů-východňárů. Ambreľara chodili po kraji a namístě opravovali deštníky.
  • arliye (socionym: yer tur. - místo) převážně usedlí Romové v Srbsku, Bulharsku, Makedonii - Balkán.
  • asurara (?) výrobci a prodejci šperků: prsteny, náramky, náušnice. Přijížděli na Slovensko s vozy, tábořili poblíž „cikánských osad“, šperky prodávali hlavně gádžům. Se slovenskými Romy se domlouvali romsky, avšak měli odlišný dialekt. Představovali se jako Roma asurara.
  • aurari (hist. profesionym: aur rum. zlato) původně těžaři zlata, dnes většinou přešli na výrobu artefaktů ze dřeva. Rumunsko. Syn. zlatari. Homoprofesní skupina: zargar (Írán)
  • balaňara (profes.: balaňi řec.-r. dřevěné koryto) - apelativum pro výrobce koryt, užívané na V Slovensku. Balaňara žijí v několika obcích, hovoří dialektem rumunštiny, viz. beaša. Syn. beaša, koritara
  • beaša (?) skupina Romů původem z Rumunska. Hovoří dialektem archaické rumunštiny. V Maďarsko. Několik osad na V Slovensku. Trad. Profese: výroba koryt, dřevených koryt, lžic. Syn. balaňara, koritara
  • bergitska Roma (geonym, Berg něm. - hora, kopec) tradičně usedlí Romové obývající hornaté polsko-slovenské pomezí. Sdílejí blízký dialekt s tzv. slovenska/servika Roma Mnoho společných příjmení (Mirga, Mižigar, Pešta, Mišalko, atd.) svědčí o dřívějších příbuzenských vazbách. Písně sebrané polským etnologem Izydorem Kopernickým na začátku 20. stol. v okolí Zakopaného jsou blízkými variantami písní dosud zpívanými servika Romy. Trad profese: hudba, kovářství. Většina Romů této skupiny (i jejich příbuzní na SV Slovensku v okolí Kežmarku, Staré Ľubovně atd.) se živili koňským masem, které pro jiné skupiny bylo tabu. Odtud oprobrium: labanci (v Polsku, vztahuje se pouze k bergitska Roma), dupki/degeša (na Slovensku, vzthuje se ke všem, kdo se živí koňským nebo psím masem)
  • bohémiens (hist. regionym, Bohéme fr. - Čech) historické apelativu pro "cikány" ve Francii založené na představě, že pocházejí z Čech
  • boša (apelativum?) odpovídající autonymu Lom. Armenie.
  • burgenlandští Romové (regionym, Burgenland - oblast v JV Rakousku) Romové tradičně usedlí. Hovoří dialektem, pro který je typické zakončení minulého imperfektivního času -ahi (běžněji -as). Příbuzní skupinám Romů na J Slovensku (společná příjmení jako Šarközi, Rigo, Horváth), ve Slovinsku, v některých osadách S Maďarska. Tradiční profese: kovářství, hudba. Syn.: Ungrika Roma (JZ Slovensko), Rumungri (užívají Olaši na Slov.)
  • Cale (vyslov Kale, antroponymum: kalo rom. "černý") Španělsko, J Francie. (viz Kale). Hovoří "pararomštinou" - romským etnolektem španělštiny. Profese: hudebníci a tanečníci (proslavení performanti flamenca), koňští handlíři. Zrodu Cale pocházel Ceferino Jimenéz Malla, blahoslavený v roce 1997 papežem Janem Pavlem II.
  • cerhara/čergara (socionym: cerha .... stan) skupiny kočujících Romů na Balkáně
  • čuchni (transfer nacionymu: Rusové hovorově označují Finy) apelativum užívané "ruskými Romy" v Lotyšsku pro lotfika (lotyšské) Romy“.
  • čurara (profes.: ciur rum. - síto) výrobci sít. Rumunsko. Homoprofes.: gharbílband (Írán), súpválé (Indie)
  • domaca Roma (viz „kherutne Roma“)
  • dómí (džátínym dom ind.) západní Írán, Afgánistán. Převážně hudebníci.
  • dručkara (profesonym: dručkos slov. - kmen/kmínek stromu) rodiny, rody nebo celé osady slovenských Romů, které se živily tím, že prořezávaly lísky a silné lískové pruty prodávaly slovenským sedlákům k fazolím a jiným pnoucím se užitkovým rostlinám. Hovoří lokálními varietami slov. romštiny.
  • džambaza (?????) původně kočující koňští handlíři, Balkán, Turecko.
  • džúgí (původně religionym - odvozeně džátínym: jógí skr. hind. - "jogín", "svatý žebrák") Indie, Afgánistán, S Írán (Pozn. Mezi slovenskými Romy se vzácně vyskytuje příjmení Džugi. Přezdívka Džuginení neobvyklá).
  • fandari (profesionym: fandaros řec. - voják) apelativum pro "ruské Romy". Syn.: chaladitka Roma
  • fujúdž (profesionym: faudž arab. armáda) Írán (srovnej „fandari“)
  • gharbílband (profesionym: gharbíl pers. "síto", "band"- pers. sloves. "kmen" od "vázati") výrobci sít, Írán. Homoprofes. čurara (Rumunsko, Maďarsko), súpválé (Indie)
  • ghurbat (xenonym: ghurbat arab. pers. tur. "cizinec") Írán
  • gurbet kočovní Romové na Balkáně, trad. profese: koňští handlíři. Syn. džmbaza, lovara. Jazyk gurbetů patří mezi olašské dialekty. chaladitka Roma (transfer argotického nacionymu: chalado rom. "argot" - dosl. "sežraný" - /vyžraný mozek, hlupák/ voják, Rus) apelativum, které "lotfika Roma" užívají pro "ruské Romy". Lotyšsko (Latgalská oblast, východní Lotyšsko). Syn. fandari, chorachane Roma (nacio-religionym: Chorachaj - Turek/muslim) Romové vyznávající islám. Balkán, odtud začátkem 20. stol. do S i J Ameriky. Fonetické varianty: korane, korhane
  • Kale (antroponymum: kalo rom. "černý") Finsko, Španělsko (viz Cale)
  • kalderara/kalderaš/kerderara (profesionymum: caldare rum. kotel) původně výrobci a opraváři kotlů. Žijí ve většině zemí Evropy a severní i jižní Ameriky. Kalderšština patří mezi "olašské" dialekty.
  • kásataráš (profesionym: kás pers. "dřevo", "taráš"- pers. "řezat", "vyřezávat") výrobci dřevěných nádob, Írán. Homoprofesní: beaša, balaňara, koritara
  • kherutne Roma (socionymum: kher rom. "dům", trvalé bydliště) jedno z autonymních (lokálně užívaných) označení pro tradičně usedlé "slovenské/servika Romy".
  • labanci (transfer oprobria pro důstojníky habsburské císařské armády užívané povstaleckými uherskými kuruci. Údajně odvozeno od výrazu pro rozcuchané paruky) hanlivé apelativum pro bergitska Roma užívané ostatními Romy v Polsku
  • latfika/lotfika Roma (autonymní regionym) lotyšští Romové. Syn. Čuchni
  • lom (autonymum odpovídající apelativu "boša"). Armenie.
  • lovara/lovari (profesionym: maď. "kůň") původně koňští handlíři. Žijí téměř ve všech zemích Evroy a v S i J Americe. Etnosynonymum užívané lokálně v ČR a SR: Vlachi/Olaši
  • lúlí/lúrí (hist.odvozuje se od dnes už neexistujícho města al-Lór, které jako první místo v Sindhu dobyl v roce 712 Muhammad Qásmí) hudebníci. Írán, Afgánistán, země střední Asie. O hudebnících lúrí píše perský klasický básník Firdausí v díle Šáhnáme.
  • mačvaja (lokální regionymum: "Mačva" - oblast v Srbsku) skupina Romů žijící v severní i jižní Americe. Počátkem 20. stol. sem emigrovali ze Srbska.
  • Manuš (antroponymum: manuš ind.-rom. "člověk") subetnická skupina blízce příbuzná německým Sinti. Francie.
  • mečkara (profesionym: mečka srb. "medvěd") medvědáři, Balkán. Homoprofesní skupiny: ajdžides, ričkara, ursari
  • olašští Romové/olaši (hist. regionymum - Valachie, jedna z historickým rumunských principalit) 1. funguje jako hypernymum pro různé (rodově i profesně rozdílné) skupiny Romů hovořících podobnými dialekty. 2. v ČR a SR se užívá pro donedávna kočovné Romy, jejichž tradiční profesí bylo koňské handlířství (jinde ve světě jsou zvaní lovari)
  • patavara (profesionym: patavo rom. hadr) dosl. „hadrníci“: romské rodiny, rody, případně i celé osady, které se živily sběrem a prodejem starých hadrů. V Slovensko.
  • poľaka/poľaki (transfer nacionyma, které slovenští Romové užívají synonymně pro "olašské Romy". Má hanlivou konotaci). selijeri (profesionym: sel- pers. železo) kováři, kotláři, výrobci hřebenů. Irán.
  • Servi, servika Roma 1. (hist. regionym/nacionym - Srv, Srbsko maď.) skupina Romů na Ukrajině, která sem pravděpodobně přišla ze Srbska.
  • servika Roma, Servi 2,1. (viz výše) archaické syn. pro "slovenska Roma", trad. usedlé Romy na Slovensku. Stalo se autonymem. S ukrajinskými Servy nemají slovenští servika Roma společný ani jazyk a patrně ani rodový původ. 2,2 apelativum, které ungrika Roma (maďarští Romové) z oblastí jihozápadního Slovenska osídleného maďarskou minoritou, užívají pro Romy hovořící sice téměř totožným "-ahi" dialektem, avšak sídlící v etnickém prostředí slovenském (Klenovec, Hnúšťa, atd.)
  • sinti (nejasná etymologie) osobitá subetnická skupina Romů žijících převážně v Německu. Dále v Itálii, v Rakousku, v ČR, ve Slovinsku, atd. Syn. "ňemcika Roma" (užívají Romové v ČR a SR). Podskupina anebo blízce příbuzná skupina jsou francouzští Manušové.
  • tattare (historický nacionym: Tataři) po příchodu do střední Evropy byli Romové často ztotožňováni s představiteli jiných kočovných etnik - nejčastěji právě s Tatary. Historický název se udržel pro skupinu Romů ve Švédsku, která sem přišla jako první, před vlnami pozdějších přistěhovalců z Ruska (počátek 20. stol.) z Polska, Balkánu, bývalého Československa, atd. (po druhé světové válce). Švédští tattare se jazykově asimilovali.
  • vichodňara (subregionym: východ slov.) podskupina "slovenských Romů" obývající východní Slovensko. (Srovnej "zapadňara").
  • vlachi viz "olaši"
  • zapadňara (subregionym: západ slov.) podskupina "slovenských Romů" žijící na západním Slovensku. Regionální variety západňárů mají některá společná specifika odlišná od dialektů "východňárů" (viz. vichodňara). Sociální situace západňárů je díky celkové situaci na západním Slovensku v průměru vyšší než životní úroveň "východňárů".
  • zargar (profesionym: zar pers. "zlato", "gar" pers. příponový morfém vyjadřující činitele) Írán. Zargarská romština patří mezi evropské romské dialekty, což svědčí o tom, že zargarové reemigrovali z Evropy do Íránu

Opakujeme, co bylo řečeno úvodem k tomuto rejstříku: je pouze ukázkou, jak by encklopedie romských skupin podle jejich názvů mohla vypadat. Informace o jednotlivých skupinách jsou neúplné a nestejně obsáhlé. Pokud by se někdy taková encyklopedie sestavila, zabírala by patrně několikasvazkovou publikaci. Postup při zpracování, jehož by se měli ujmout na prvním místě sami Romové - historici, etnologové, lingvisté jak akademicky vzdělaní tak lajčtí - by nepochybně přispěl k poznání romských dějin, romské kultury a jazyka.

Image Verze pro tiskárnu