Rom / Ḍom

Rom je autonymum, které většina Romů na světě užívá, když se chce označit etnickým názvem. Etymologicky je etnonymum Rom spjato s názvem Ḍom. Dnes se jménem Ḍom označuje početná indická džáti (kasta), rozšířená po celé severní Indii. Dříve mohlo mít Ḍom status etnonyma. Rom (Ḍom) je velice starý výraz. O Ḍomech se dočítáme už v osmém století ve spise "Sádhanamálá".

Tehdy vládl v jednom indickém státečku (dříve bylo v Indii malých státečků bezpočet) ḍomský král Heruka. Dodnes nacházíme zříceny tvrzí s názvy jako Ḍomdígarh. Historici jsou přesvědčeni, že Ḍomové měli svůj malý lesní státeček, který králové z Guptovské dynastie (5-7 stol.) rozvrátili podobně jako všechny další malé státy. Tehdy Ḍomové ztratili moc a své místo. Právem se můžeme domnívat, že ztratili i původní etnický status a stali se kastou. Je samozřejmé, že vítězové považují poražené za "nižší". Prapředkové Ḍomů patří k předárijským obyvatelům Indie, kteří tu žili před tím, než v době 1500 let před Kr. vtrhli do Indie áriové. Tehdy se ovšem ještě název Ḍom neužíval, ale ḍomský fyzický typ, jejich kultura, náboženství atd. bezesporu dokazují, že dnešní Ḍomové patří k populaci, která tu žila před vpádem indoevropských áriů.

Od 3 000 - 1 500 tisíciletí byla v Indii civilizace, kterou nazýváme Mohendžodárskou, Harrapskou nebo Indusskou. Její tvůrci stavěli cihlové poschoďové domy, v každém (bohatším) domě byla koupelna, kanalizace, studny. Znali písmo, které ovšem dodnes nikdo nerozluštil. Je téměř jisté, že předkové Ḍomů - i když nevíme, jak se jmenovali - patřili k pupulacími, které žily v Mohendžodárkém věku a že spolu s ostatními budovaly Mohendžodárskou civilizaci.

Poté, co Ḍomy zdecimovali árijší Guptovci, píšou o nich vítězové už nepříliš lichotivě. V některých oblastech (Benáres) spalují Ḍomové mrtvé - z toho plyne, že jsou nečistí. Jinde ovšem jako v indických státech Rádžasthán, Pandžáb, Uttarpradéš jsou dodnes významnými hudebníky - podobně jako naši Romové. O ḍomských hudebnících se zmiňuje už významný arabský historik Al Bírúní v 11. století.

Někteří romští odborníci neuznávají, že by mezi Romy a indickými Ḍomy mohl existovat jakýkoli vztah. Chápeme jejich pocity: gádžovští cikanologové chtěli vždy přesvědčit svět, že Romové byli a budou vždycky jenom dole, ti ubozí a nízcí. Proto vykládali i o Ḍomech jen polopravdy - že i ti jsou jen dole. Jak vidíme, není to pravda celá. Pravda je, že Ḍomové v určitých dobách měli v indické historii své vznešené místo.

Legenda

Na vlastní stát vzpomínají někteří Ḍomové ještě ve svých legendách.

"Jednu vyprávěl Ḍom- Mahášá z města Julunduru (1969). Dávno pradávno měli Ḍomové svůj stát. Žili krásně, nikoho nenapadali a nevedli války, protože lesy, vodstva a Bůh jim dávali všechno, čeho jim bylo zapotřebí. Ḍomský král si držel vojáky jenom proto, aby se mohl dívat, jaké krásné mladé muže má ve svém království. Jenomže "bamani" (bráhmani, nejvyšší árijská "varna" - třída) si chtěli podmanit celou Indii, a tak poslali své generály a vojska, "kšatrije" (druhá nejvyšší árijská "varna") i do džunglí, aby našli jakékoli ještě svobodné panství. Vojáci našli i svobodný ḍomský státeček. Vtrhli do něj, povraždili, koho mohli, a vyrabovali veškerý ḍomský majetek. Někteří Ḍomové se stačili ukrýt hluboko v lesích, někteří se rozutekli daleko, ani nevíme kam. Některé si bráhmani zotročili. Naživu zůstali dva bratři, Kalo a Bango. Byli velice odvážní. V noci se vraceli do svého města, kde teď vládli cizí vítězové, a kradli zpátky to, co bylo ukradeno jim. Drahé kameny, zlato, krásné umělecké výrobky, nádherné hudební nástroje, sošky své Božské Matky, všechno, co našli. Poklady odnášeli daleko do lesa a zakopávali je do jam - dodnes nikdo neví, kde je to všechno ukryto. Jenomže jednou v noci nadešla nešťastná hodina, a dva bratříčky nachytali hlídači. Odvedli je před pohlavára. Tam je vyslýchali, kam ukryli "ukradené" poklady. Nedostali z bratří ani slovo. A tak je nový vládce dal hodit do vroucího vosku. A ti dva ubozí bratříčci tam uhořeli, uvařili se. Ale ani po smrti nedali bratříči pokoj vítězům. Chodili je strašit. Přicházeli každou noc, pouštěli hrůzu na nového vládce a jeho pány. Rdousili je, dělali jim modřiny. Páni už nevěděli, co si mají počít. A tehdy ti "mulové" řekli, ať jim postaví pomník ve vesnici Ḍomgau, kam by mohli přicházet Ḍomové a vzpomínat na svou vznešenou minulost. A tak se stalo. A co ještě řekli ti bratři, Kálo a Bango? Že nebude na světě pokoj, dokud se Ḍomům - Romům nebude dostávat stejné úcty jako ostatním lidem."

Ḍomové jsou blízcí příbuzní dalších kast, které se dnes ovšem označují jinými jmény. Dříve patřily do velké ḍomské pospolitosti. Své dnešní kastovní názvy odvozují ponejvíce od svých zaměstnání - podobně jakoRomové (kalderaši - výroba kotlů, lovara - handlují s koňmi,viz). V Indii jsou příbuznými ḌomůGadde Lohárové (gaddí - vůz, lohár - kovář), kočovní kováři, Badiové (srovnej starodávné romské příjmení Badi/Bodi) - ti hrají a vystupují jako akrobaté, Badžové (srovnej romské příjmení Badžo) hrají. Bandžárové jsou význační obchodníci. Vidíme tedy, že vztah Ḍom-Rom není jen lingvistický, ale i základní profese obou skupin se shodují. [Rejstřík názvů]

Proč a kdy předkové Romů odešli z Indie, nevíme řádně dodnes. Romský vědec Ian Hancock le Redžosko, profesor na Texasské univerzitě, Austin, USA se domnívá, že předkové Romů bojovali s arabskými válečníky, kteří dobývali Indii od 8-11 století a vlastně i později. [Původ Romů] Nejhorší byl Muhammad Ghaznaví (11stol.) Právě tehdy odcházeli předkové Romů z Indie. Podle Hancockova názoru byli ovšem předkové Romů smíšená populace složená z "Rádžputu" (vysoká válečnická kasta) a jejich vojska, mezi které patřili i Ḍomové. Je nesporné, že armády potřebovaly jak hudebníky tak kováře, tak obchodníky, kteří pro ně sháněli tažná zvířata, koně, voly. A to tehdy byly profese Ḍomů. [Romové - subetnické skupiny]

Až do roku 1971 se Romové nazývali Romy jen mezi sebou. Ostatní - kromě odborníků - ani jejich skutečné jméno (autonymum) neznali. Označovali Romy nejrůznějšími apelativy (exonymy): "Cikáni" (č), "Cygaňe" (rus), "Zigeuner" (něm), "Zingari" (ital), "Tsiganes" (fr), "Gypsies" (angl), "Gitanes" (fr), "Tattare" (švéd), "Bohemiens" (fr), etc. Všechna apelativa ukazují, že gádžové nevěděli, kdo Romové jsou, odkud přišli. Za druhé získala časem ona apelaiva nedobrý a nesprávný zvuk. "Gypsy" - kdokoli, kdo se potuluje a nežije na jednom místě, "ciganiť" - lhát, atd.

Na prvním mezinárodním kongreu Romů v Londýně, Anglie, duben 1971 prohlásili Romové, že si přejí, aby se jejich pravé jméno užívalo oficiálně i mezi Neromy. Založili romskou organizaci RIJ - Romano internacionalno jekhipen, dnes IRU - Internacionalno romani unia. IRU se v roce 1979 stala členem v OSN (ECOSOC). Tím vzrostla i mezinárodní vážnost Romů i jejich skutečného jména - Rom. V mnoha státech užívají dnes i Neromové oficiálně autonymum Rom, aby prokázali Romům patřičnou úctu.

Lingvistický vztah mezi Rom-Ḍom

V indických jazycích se vyskytují cerebrální hlásky, které v evropských jazycích nejsou ("dd", "ddh", "tt", "tth", "rr", "rrh", etc.) Dokud žili Romové v Indii, měla cerebrály i stará romština, kterou dnes už můžeme jenom rekonstruovat. Pod vlivem evropských jazyků se cerebrální hlásky v romštině změnily povětšině na "R", "RR". "Rr" v kalderašském dialektě zní téměř jako "rr" v hindštině nebo marvárštině. Předveďme si onu změnu na několika příkladech (uvádíme kmen slov bez koncovek).

Hindi Romani
ḍoī dřevěná lžíce roj lžíce
ḍhíg směr rig strana, směr
uḍ-, uṛ- létat ur- (el) létat
gaḍḍh-, gaṛh- zakopat, ukrýt gar- (avel/uvel) ukrýt
kaḍ-(ā) dýka char-(o) meč
aṇḍ-ā vejce (j/v)andr-o vejce
máṇḍ chlebová placka mar-o, mandr-o chleba
peṭ břicho per břicho
ātṭ-ā mouka ar-o mouka
kaṇṭ-ā trn kandr-o trn

Tato pravidelná hlásková změnu dokazuje, že mezi názvy Rom-Dom existuje nespoprná jazyková etymologická spojitost. (Najdou se lidé, kteří laicky spojují jméno Roma s názvem italského hlavního města Roma. To je ovšem nesprávné, Romové si své jméno přinesli už z Indie.)

Literatura

Hancock, Ian (1987) The Pariah Syndrome. An Account of Gypsy Slavery and Persecution, Ann Arbor.
Pott, August Friedrich (1845 / 1964) Die Zigeuner in Europa und Asien. Ethnographisch-linguistische Untersuchung, vornehmlich ihrer Herkunft und Sprache nach gedruckten und ungedruckten Quellen. Zweiter Teil: Einleitung über Gaunersprachen, Wörterbuch und Sprachproben, Halle.
Image Verze pro tiskárnu
Image Izrael
Image Domové (Libanon)
Íran
Izrael, 2000
Izrael, 2000
Romští artisti (Egypt), 2000