handlíři (r. handľara pl.) na začátku 20. století začala na
východním Slovensku mezi usedlými servika Roma vznikat nová profese - handlířů
s prasaty. Nejvíce se rozvinula po ustavení Československé republiky, když se navázaly různé ekonomické a
obchodní vazby mezi Slovenskem a Českými zeměmi. Handlíři chodili po kraji, skupovali od sedláků prasata,
dopravovali je do Prešova, odkud si je zástupci českých firem odváželi do Prahy a jiných českých měst.
Handlířskou profesi si do značné míry monopolizovali Romové, konkretně několik rodin z okolí Prešovska.
Kapitál na zřízení handlířské živnosti získali podnikatlé převážně v Americe, kam emigrovali spolu se Slováky
koncem devatnáctého a začátkem dvacátého století. Na rozdíl od Slováků se Romové často vraceli zpátky k
příbuzným.
Handlíři většinou zbohatli a v materiálně statusových hodnotách - jako byly patrové zděné domy, nákladní
automobily - předčili slovenské vesničany. (Blíže viz Ghettizace a ostrakizaceRomů). Některé rodiny handlovaly s drůbeží.
Na jižním Slovensku obchodovali Romové se zeleninou a ovocem: skupovali melouny, papriky atd. od maďarských
sedláků a jezdili je prodávat do měst.
S koňmi handlovali téměř výlučně Romové olašští.
|