Handľara

handlíři (r. handľara pl.) na začátku 20. století začala na východním Slovensku mezi usedlými servika Roma vznikat nová profese - handlířů s prasaty. Nejvíce se rozvinula po ustavení Československé republiky, když se navázaly různé ekonomické a obchodní vazby mezi Slovenskem a Českými zeměmi. Handlíři chodili po kraji, skupovali od sedláků prasata, dopravovali je do Prešova, odkud si je zástupci českých firem odváželi do Prahy a jiných českých měst.

Handlířskou profesi si do značné míry monopolizovali Romové, konkretně několik rodin z okolí Prešovska. Kapitál na zřízení handlířské živnosti získali podnikatlé převážně v Americe, kam emigrovali spolu se Slováky koncem devatnáctého a začátkem dvacátého století. Na rozdíl od Slováků se Romové často vraceli zpátky k příbuzným.

Handlíři většinou zbohatli a v materiálně statusových hodnotách - jako byly patrové zděné domy, nákladní automobily - předčili slovenské vesničany. (Blíže viz Ghettizace a ostrakizaceRomů). Některé rodiny handlovaly s drůbeží.

Na jižním Slovensku obchodovali Romové se zeleninou a ovocem: skupovali melouny, papriky atd. od maďarských sedláků a jezdili je prodávat do měst.

S koňmi handlovali téměř výlučně Romové olašští.