Bešindos

bešindos, pro bešindoš vsedě.

Pro romské kováře bylo charakteristické pracovat vsedě. Tento způsob si nepochybně přinesli z Indie. Dodnes vsedě pracují kočovní kováři gadulija lohárové, žijící převážně v Pandžábu, Rádžasthánu a Uttarpradéši - podobně jako romští kováři v Turecku, Řecku a jinde na Balkáně. Německý cestovatel Arnold von Harff, který v roce 1491 na své pouti k Božímu hrobu procházel přístavem Modon na Epirejském pobřeží, popsal kolonii "cikánů" sídlících v chyších za městem a s podivem upozornil, že jejich kováři na rozdíl od kovářů v Evropě pracují vsedě.

V druhé polovině 18. století si někteří župní správcové interpretovali asimilační edikty Marie Terezie a Josefa II. tak, že Romy chtěli zbavit absolutně všech jejich specifik, a tehdy byl například v Gemerské župě vydán roku 1768 oběžník, v němž bylo mimo jiné zákázáno cikánským kovářům pracovat vsedě. (V. Gecelovský).

Image Verze pro tiskárnu
Image Romský kovář (Maďarsko)
Romský kovář (Maďarsko), 1850