Foros (Trh a obchod)

1. větší či velké sídlištní místo, administrativní, kulturní a obchodní centrum určitého regionu.

V mnoha městech na Slovensku bydleli Romové už odedávna. [Servika-Roma] Například v Prešově nebo v Košicích žili slavní hudebníci, kteří hráli v kavárnách, restauracích, vinárnách. V Prešově bydleli Romov v ulici zvané Veselá a to proto, že se tam od rána do večera ozýval zpěv, hudba, veselí. Byli ovšem i chudí Romové, kteří žili v osadách na konci města. Takový "cikánský tábor" byl například v Košicích. Koncem roku 1944 odtamtud vybrali "nilaši" (maďarští fašisté) Romy a nahnali je koncentračních táborů. (Košice spadaly za války pod Maďarsko).

Romové z vesnic přicházeli do měst hledat práci a obživu. Obyčejní hudebníci (šlapetkara) chodili po jednom dům o d domu, od krčmy ke krčmě a hráli na housličky nebo na harmoniku, vydělali to, co jim gádžové hodili. Patavara (hadrníci ) chodili prodávat na "bleší trh" staré šaty, které posbírali po sedlácích. Pro sebe si nechávali jenom takové sukně, bluzy nebo kabáty, o kterých věděli, že nejsou po mrtvých. To, co jim selka dala po nebožtíkovi, prodali na trhu. Obchodníci nakupovali ve městě drobné zboží - hrnečky, jehly, nitě, talíře, atd. - a to pak šli prodat po vesnicích. [Mulo] Dříve bylo ve vesnici málo obchodů, kde by takovéhle věci byly k dostání. Autobusy nejezdily, vlaky byly drahé - a tak romští obchodníci ušetřili sedlákům jak čas tak peníze.

Valkara - výrobci nepálených cihel vyráběli valki i pro měšťany, kteří si z nich stavěli domy, protože dříve i ve městech bylo mnoho domů z valků. Pokud si někdo stavěl dům z cihel, nabízeli se mu romští zedníci nebo přidavači. A když nebyla žádná práce (ve třicátých letech byla totiž v Československu velká krize), snažili se Romové najít obživu, jak se dalo. Muži například postávali po nádražích a nabízeli se pánům jako nosiči. Někteří roznášeli z velkoobchodů na ramenou pytle se zbožím po maloobchodech. V Humenném se čtyři bratři zmohli tím, že vybírali městské žumpy a odpad rozváželi sedlákům na pole jako hnojivo. (Musíme přiznat, že ostatní je považovali za degeše, třebaže byli bohatí [Mahrime]). Maďarští Romové romští obchodníci rozváželi po městech zeleninu, papriky, rajčata, dýně, zkrátka to, co skoupili od sedláků po vesnicích.

Na východním Slovensku žilo před válkou hodně Židů, a to jak ve vesnicích, tak ve městech. Romové nacházeli obživu i v židovských rodinách. V Bardějově například si Židé najímali romské ženy jako chůvy a jako kojné. V Krompachách byl židovský velkoobchodník, který skupoval od romských kovářů jejich výrobky. Odměňoval je penězi, zatímco sedláci jen potravinami. Ve Velkém Šariši byl židovský obchodník, který skupoval léčivé rostliny a lesní plody. Všichni Romové chodili od jara do podzimu do lesa sbírat byliny, lesní plody, všechno, co les dal. Pak to prodávali židovskému obchodníkovi za peníze. V některých městech měli Židé lihovary - a i ti dávali přednost romským zaměstnancům před chudými gádži. Mezi Romy a Židy bylo velké bratrství.

Pro foros: pro foros lze říci, že v každém městě bylo místo (locus comunus), kde se setkávali Romové, a to jak městští tak ti, co přicházeli z vesnic. Obchodovali (například hudebníci se dovídali, kde lze koupit hudební nástroje), vyměňovaly se informace - co je nového, kdo se kde narodil, kdo umřel, kdo si koho vzal - hledali se nevěsty a ženiši pro děti, atp. Povětšině bývala taková místa nedaleko "cikánské hospody", kde se Romové navzájem hostili. Dodnes taková místa ve slovenských městech existují.

2. trh (serv.r.) místo - nejčastěji pod širým nebem - kam lidé chodí prodávat a nakupovat. Většinou se užívá spíše výraz tarhos / jarmokos, aby nedošlo k nedorozumění, že jde o první význam výrazu foros (město).

Některé trhy jsou stálé, každodenní, některé se odehrávají jednou za týden nebo za měsíc a velké "výroční trhy" jednou za rok.

Forutne Roma (městští Romové)

Městští Romové se považovali ua "lepší" než Romové, kteří bydleli na vesnicích. (Viz foros)

Image Verze pro tiskárnu