Označení primáš poukazuje na toho, kdo hraje prim, tedy první
housle v lidové cimbálové kapele nebo v jiném hudebním souboru (v městském prostředí např. kavárenské
kapele). Šlo o nejvýznamnějšího hudebníka, autoritu nejen pro hudební dovednosti, ale i pro
sílu osobnosti. Soubor se podle něj často nazýval a v jistém smyslu byl chápán jako
"jeho". (Někdy byl jako vedoucí souboru chápán i jiný hudebník, zejména hráč
na cimbál.) Mezi hudebníky, kteří stáli v komunitách slovenských a maďarských Romů na vysokém společenském
stupni (nejvyšší statut měli členové kavárenských kapel), představoval primáš
aristokracii.
Význam primáše je vysvětlitelný tím, že jeho hra odrážela i utvářela individuální
tradici kapely: repertoár a zejména ornamentiku a agogiku.
Primáš pocházel obvykle z hudebnických rodiny. Své zkušenosti získával od dětství
hrou v kapele příbuzných, a teprve tehdy, když si vytříbil vlastní interpretační názor, založil vlastní
soubor.
Primáš byl chápán i jako představitel celé kapely (s ním se domlouvaly
zakázky i vyjednávala odměna, přičemž primáš dostával větší podíl než ostatní hudebníci).
Primáši uzavírali obvykle i manželství s dcerami hudebníků, čímž se posilovala
hudebnická orientace rodiny.
Mezi významné primáše na jižním Slovensku patřili od konce 18. do počátku 20.
století příslušníci rodiny Ráczovců, dále Biháriů, Berkiovců a Rinaldiovců, na Moravě proslul
Jožka Kubík
, z východního Slovenska do Čech (Rokycany) přesídlil rod Giňovců, z nějž
pocházel např. primáš Karol Giňa, zatímco mladší členové rodiny se věnují rompopu.
|