Hallgató

Maďarsky "k poslechu" [určená píseň].

Nejvýznamnější písňový typ z tradičního repertoáru usedlých maďarských a slovenských (i v Čechách žijících) Romů: pomalá, táhlá píseň. Tematicky patří písně hallgató k několika okruhům: čorikane giľa (písně o sirobě a chudobě), žalosno giľa (žalostné písně), hareštantska giľa (bertenošika giľa) (písně o vězení), muľatošna giľa (pijácké písně, spojené s hodováním, pitím, zpěvem a tancem). Většina textů uvedených tematických okruhů se zpívá na nápěvy hallgató, ojediněle však i na rychlé taneční melodie.

Za historického předchůdce písňového typu hallgató je považována maďarská nóta (Sárosi 1974). Nejstarší textový záznam dodnes zpívané písně tohoto typu ("Marel o Del marel") zapsal Kopernicky počátkem 20.století. První významnější soubor notových transkripcí pořídili na základě svých terénních sběrů v Maďarsku bratři Csenkiové ve 30.letech 20.stol. Nejstarší zvukové záznamy pocházejí až z konce 50. let 20. století (bratři Csenkiové v Maďarsku, E.Davidová v Čechách a na Slovensku). [ The music of the Roma in Hungary ]

Charakteristika:

Písně typu hallgató jsou strofické písně se čtyřveršovými strofami. Počet slabik ve verších se shoduje u strof téže písně, ale v jednotlivých písních se může lišit: šest, osm nebo dvanáct. Každému verši odpovídá jedna melodická fráze, více či méně zřetelně oddělená od fráze následující; výrazný je přeryv mezi druhou a třetí frází. Druhá fráze končí nejčastěji na dominantě, závěrečná vždy na tónice, které zpravidla předchází zvýšená septima, zpívaná jako příraz. Nejběžnější tóninou je aiolská moll (se zvýšenou septimou před závěrem). Rozsah písní bývá poměrně velký, časté jsou i větší intervalové skoky a akordické postupy.

Stavebními jednotkami textů jsou převážně sloky (ojediněle i verše), nositelé myšlenky i nálady. Pořadí slok ani jejich sled nejsou zcela fixované. Nejčastějšími motivy jsou samota, osiřelé děti, smrt, hlad, vězení, vztah mezi mužem a ženou nebo rodiči a dětmi…

Pro přednes písní hallgató je příznačné pomalé tempo, korespondující se smutným až tragickým obsahem textů, a rubatová agogika, která podtrhuje osobitost výpovědi (interpret/ka zpívá jakoby o svém vlastním osudu, přestože jde o standardní textové obraty nebo celé sloky). Písně jsou zpívány s velkým citovým nasazením, posíleným ještě vkládanými citoslovci (jaj, ejde apod.).

Interprety písní typu hallgató tradičně byly především ženy. Přestože zdaleka p řevažuje sólové provedení, lze se ojediněle setkat i s vícehlasým přednesem; melodie je přitom v nejvyšším hlase.

Pro interpretaci je příznačná určitá míra improvizace jak v hudební, tak i textové složce, a to jak u jednoho interpreta od sloky ke sloce (obměňování melodie) a od provedení k provedení, tak – tím víc – u různých interpretů. To vystihuje místo a funkci tohoto písňového typu v romské kultuře: písňový invariant je nositelem kolektivní zkušenosti, kterou interpret modifikuje ve své vlastní hudební-textové vyjádření.

Díky této existenciální spjatosti s životem se nové textové varianty písňového typu hallgató objevují i dnes, reflektující životní skutečnosti posledních desítiletí (migrace slovenských Romů do Čech, práce v ostravských dolech, sociální situace apod.). [Cinka Panna / Pista Dankó]

Literatura

Davidová, Eva / Žižka, Jan (1991) A letelepedett cigányság népzenéje Csehszlovákiában (= Európai cigánx népzene / Gypsy folk music of Europe 2). Budapest.
Holý, Dušan / Nečas, Ctibor (1993) Žalující píseň. Strážnice.
Sárosi, Bálint (1977) Zigeunermusik. Zürich / Freiburg i. Br.
Víg, Rudolf (1974) Gypsy Folk Songs from the Béla Bartok and Zoltán Kodály Collections. In: Studia Musicologica Academiae Scientiarum Hungaricae 16, pp. 89–131.

Diskografie

Bari, Karoly (ed.) (1996) Anthology of Gypsy Folk Songs I-IV. Hungary and Romania (4 CDs with Booklet), Budapest (EMI Quintana QUI 903095).
Bari, Karoly (ed.) (1999) Gypsy Folklore I-X: Hungary and Romania. Collected by Károly Bari (10 CDs with Booklet [English, Romani]), Budapest (Private Publishing).
Davidová, Eva / Gelnar, Jaromir (eds.) (1971) Romane giľa. Antologie autentického cikánského písňového folklóru (LP), Praha (Supraphon).
Víg, Rudolf (ed.) (1976) Gypsy Folk Songs from Hungary (CD). Budapest (Hungaroton HCD 18028-29).
Image Verze pro tiskárnu
Image Kaskre ola duj čhavore
Image Čhave, mre čhavore